Komentář — Úterý 27. února 2018 se nezadržitelně blíží a zastupitelé města Brna už posilují paže k hlasování o tom, jakou polohu hlavního nádraží doporučí ministerstvu dopravy. Krajští zastupitelé už mají tuto proceduru za sebou. A 53 z 55 jich hlasovalo pro odsun hlavního nádraží do Komárova, tedy podle politicky korektní terminologie: hlasovali pro variantu „A řeka“.

Tím vzniknul pro městské radní precedens, na který se mohou odvolávat s tvrzením, že rozhodnutí kraje bude pro město v podstatě závazné. Takže se dá tušit, že zájmová skupina „odsunovačů“ nádraží je již blízko vítězného konce svého dvě desítky let trvajícího boje provázeného tu mravenčí prací, tu brutální propagandou. A změnit se na tom dá cokoli už opravdu jen stěží.

Menší záhadou je, jak se krajští zastupitelé vlastně dověděli, že Jihomoravané, tedy jejich voliči a nejčastější uživatelé toho brněnského hl. n. v centru (kterých tudy denně za prací, do škol, na úřady atd. projde až 70 000), trvají na odsunu nádraží do Komárova, když se jich na to nikdy nikdo nezeptal.

Brněnští zastupitelé byli donuceni aspoň k tomu, že uspořádali dvě referenda, která byla sice (pro malý zájem Brňanů – inu, Brňáci asi jezdí víc auty, než vlakem…) neplatná, ale vždy asi 80 až 85 % účastníků se v obou případech vyjádřilo pro zachování hl. n. v centru. Takže pokud brněnští radní ten odsun odhlasují, budou to těm až 85 % aktivní brněnské cestující veřejnosti vysvětlovat opravdu dost těžko.

Poněkud jednodušší vysvětlení se však dá najít v katastru nemovitostí. Pokud se podíváme na pozemky (vyznačené barevně v prvním obrázku obrazové přílohy) a zjistíme si, kdo jsou vlastníci pozemků pod stávajícím hlavním nádražím, v jeho bezprostřední blízkosti, kdo jsou vlastníci pozemků nejen v budoucím jižním centru, ale např. která (městská) firma je vlastníkem pozemků kolem odsunutého nádraží, jakým procesem sloučení k nim přišla a kteří brněnští radní jsou členy představenstva této firmy, tak alespoň já (ale možná jsem jen příliš zaujatý…) se nemohu zbavit vtíravého dojmu, že všechny ty řeči o dopravě 21. století, nejlepší možnosti napojení na VRT a trasy TENT, nejvýhodnější dopravní spojení a nejvýhodnější využití městského prostoru jsou jen propagandistická hesla na uchlácholení nezasvěcené veřejnosti a místo nejlepší dopravní obslužnosti tu jde třeba o něco úplně jiného. Tedy o maximální zhodnocení extrémně lukrativních pozemků jednak vzniklých zrušením stávajícího hl. n., jednak přiléhajících k budoucímu (odsunutému) dopravnímu „centru“ města. Ale třeba se zcela a zásadně mýlím. Inu, nejsem odborník (ba dokonce ani Brňák!).

Jen mi nejde do hlavy, proč je proti té variantě odsunu většina dopravních odborníků a proč většina z nich nejen doporučuje variantu v centru (tedy korektně variantu „B Petrov“), ale dokonce k tomu vypracovali nejeden posudek, studii, ba dokonce i veřejnou výzvu…

Ale k věci:
Pokud bychom chtěli učinit ještě poslední pokus o ovlivnění rozhodovacího procesu na brněnské radnici, lze například využít tohoto „apelu“ na webu brněnského hnutí Nesehnutí:

Odešlete apel a vyzvěte k zaslání apelu i ostatní.

Nebo Přijďte na zastupitelstvo města Brna v úterý 27. února ve 14 hodin sdělit svůj názor. Zastupitelský sál najdete na nové radnici – Dominikánské náměstí 196/1.

Pokud naopak zastáváte názor, že nejlepší variantou pro Brno je varianta „řeka“, nemusíte dělat vlastně vůbec nic. Ony to ekonomické zájmové skupiny vyřeší za vás; nejspíš kladně…

Na závěr bych ale ještě rád ke známým argumentům pro odsun i proti zdůraznil dva méně často zmiňované pohledy:

1) Pokud zvítězí varianta „A řeka“, budou oba dnešní železniční koridory vedoucí Brnem (severní osobní a jižní nákladní) sloučeny do jednoho (v trase dnešního nákladního koridoru). Na tom je na výjezdu z nádraží Brno – dolní traťová rychlost (tuším) 70 km/h a od „trianglu“ v Černovicích po nádraží Brno – Židenice je 60 km/h. Tento koridor se jednak bude muset rozšířit ze 2 na 4 koleje a bude-li třeba zvýšit traťovou rychlost alespoň na „ubohých“ 80 km/h (tedy zvětšení poloměru oblouků), padnou tomu v Židenicích za oběť řady rodinných a bytových domů kolem trati, což – kupodivu – doposud obyvatelům Židenic nikdo jaksi ani nenaznačil.

Naopak v tom osobním koridoru lze traťovou rychlost až po severní zhlaví hl.n. zvýšit z dnešních 85 na 100 až 110 km/h pro klasické soupravy v původním trasování a koridor rozšířit na 4 koleje, aniž by bylo nutné cokoli bourat!.

2) Sloučením obou železničních koridorů do jediného Brno přijde o jedinečnou situaci, kdy v případě velkých oprav, havárií či z jiných důvodů je možné takové místo prostě objet druhým koridorem. Využívá se toho poměrně často; v posledních letech např. při rekonstrukci severního zhlaví stávajícího hl. n. Naopak po sloučení tratí do toho „sdruženého“ koridoru vznikne nebezpečná situace, kdy poškození jediného mostu na té nové trase, či „vhodné“ vykolejení soupravy třeba v onom černovickém „trianglu“ zcela zablokuje železniční dopravu přes Brno. V důsledku toho, že všechny tratě z Brna vybíhají hvězdicovitě, tedy že kolem Brna není žádný železniční okruh (jako třeba kolem Berlína), tak se v podstatě zastaví veškerá železniční doprava téměř na celé jižní Moravě, a to s dramatickými důsledky pro celou železniční síť. Objízdné trasy jsou totiž extrémně dlouhé (Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Břeclav), nebo s velmi malou kapacitou (Jihlava, Znojmo, Břeclav, tj. jednokolejná, neelektrifikovaná trať). Udivuje mě tedy, že se k tomuto tématu ještě nikdy nevyjádřili vojáci, protože z pohledu vojensko-strategického je ten „sdružený“ koridor přes Brno řešením ohrožujícím bezpečnost státu v době jakékoli krize. Takže si lze i představit, že ti zastupitelé, kteří pro tuto variantu budou hlasovat, by v budoucnu třeba mohli být i obviněni z úmyslného ohrožení bezpečnosti státu…

Takže uvidíme po 27. únoru 2018, zda se Brno stane světovým unikátem, kde se hlavní nádraží „odklidí“ z centra města, nebo zda půjde moderní cestou, tak typickou pro okolní i největší světové metropole. Nemusíme chodit daleko; stačí se podívat do Prahy a na její Nové spojení, do Bratislavy, Vídně, Berlína, Varšavy… Ale taky třeba do New Yorku atd., atd., atd…

 

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.