Praha - České dráhy od 1.6.2007 nabízejí dokoupení aplikací In-Gold, In-Zákazník, In-Junior a In-Senior na již existující kartu. U okénka však můžete narazit na problém. "In-Gold? Na týden? Nevím jak se to dělá, musím se jít s někým poradit," uslyšíte u pokladny. Zatímco v zákulisí bude probíhat živá diskuze zdánlivě technického rázu, lidé ve frontě za vámi začnou být nervózní a postupem času až nepříčetní. V takovém případě je nejlehčí cestou podat prodavači pomocnou ruku a říct, já vím jak na to.
Tato zkušenost mne provázela v obou případech koupě týdenní aplikace In-Gold, kterou jsem chtěl, jako nový produkt ČD co nejdříve vyzkoušet. První případ se odehrál na nádraží v Mostě, druhý na hlavním nádraží v Praze. V obou případech jsem musel s prodejem asistovat. Za odměnu se mi dostalo vřelých díků a omluvy, že jsou na pokladně jen krátce.
Nejdříve trocha teorie. Plastová In-Karta obsahuje čip MIFARE DESFire. Je to vlastně procesor, zajišťuje komunikaci ve zvoleném protokolu a bezpečnostní šifrování přenášených dat. Má k dispozici 4 kB paměti, ve které jsou uložena potřebná data. Kromě jiného jde i o informace o zakoupených aplikacích, datu platnosti, atp. Karta má sama o sobě univerzální použití, do paměti lze ukládat data jakéhokoliv typu (například docházkový systém, elektronická peněženka, data platební karty). Energii na svůj provoz čip získává z elektromagnetického pole, indukovaného čtečkou. Čtečka pak přijímá data nebo odesílá příkazy a data čipu. Tak probíhá čtení a zápis dat na kartu. Typická provozní vzdálenost karty a čtečky se udává v rozmezí 0-10 cm. Data se přenášejí omezenou rychlostí (podle výrobce 106-424 kbit/s), proto je potřeba mít trpělivost a kartu u čtečky chvíli v klidu držet.
V paměti na In-kartě se nachází kopie údajů o vašich aplikacích, které mají ČD ve své databázi, a které vidí pokladní při operaci s vaší In-kartou. Průvodčí ve vlaku čte informace uložené na vaší kartě, tedy ne přímo z databáze ČD, proto je nutné mít data (resp. informace o aplikacích) na kartě aktuální.
Jak na to? Pokud se vám podaří získat důvěru na druhé straně okénka, vyzvěte prodavače, aby zvolil typ platby kartou či hotově. S touto operací není nutno pomáhat. Poté si nechte ukázat obrazovku. Naskytne se vám pohled na vcelku přehlednou aplikaci, s hlavním menu v horní liště. Jedna z nabídek se jmenuje "IN-KARTA". Nechte ji vybrat a pokračujte podnabídkou "Dokoupit aplikaci...". Ukáže se malý formulář, do kterého se vyplňují údaje o vaší In-kartě. Není třeba je zadávat ručně, jen přiložte svou In-kartu ke čtečce. Tím se automaticky načtou údaje z karty a proběhne vyhledání karty v databázi ČD. Poté se ukáže okno s vašimi údaji, fotografií, platností karty, koupenými a již expirovanými aplikacemi. Přibližně ve třech čtvrtinách výšky otevřeného okna směrem dolů zahlédnete rolovací nabídku "Dokoupit aplikaci". Zde zvolíte aplikaci kterou požadujete, tedy například týdenní In-Gold. Zvolíte datum platnosti, a potvrdíte. Na dotaz, zda opravdu chcete koupit tuto aplikaci, odpovězte "Ano". Následuje platba, a tím se údaje o koupené aplikaci zanesou do databáze ČD. Jenže to není vše. Informaci o tom, že aplikaci máte koupenou, musíte mít uloženou i na vaší kartě, aby si průvodčí ve vlaku mohl pomocí čtečky přečíst, že ji doopravdy máte.
Proto zbýva ještě In-kartu aktualizovat. V programu na obrazovce jste opět na začátku. Vidíte horní lištu nabídek. Zvolte "IN-KARTA" a podnabídku "Aktualizace In-karty". Zobrazí se výzva k přiložení In-karty ke čtecímu zařízení. Přiložte jí a nechte ji u čtečky tak dlouho, dokud se neobjeví zpráva, že karta byla aktualizována. V případě, že jí oddálíte příliš brzy, objeví se zpráva ve smyslu - operace přerušena. Pak musíte proces aktualizace opakovat.
Netřeba snad zdůrazňovat, že tyto operace můžete provést pouze u pokladny se čtečkou karet (seznam je na webových stránkách ČD). Pro všechny případy ještě dostanete potvrzení o koupi aplikace, které podle pokynů máte předkládat 5 následujících pracovních dnů při kontrole spolu s In-kartou. Tento doklad jsem však nepotřeboval ani jednou. Z principu funkce In-karty se nemusíte obávat, že přijdete o aplikace, které již na In-kartě máte, pouze tam přibude další.
Zdroj: Vlastní zážitky, In-karta

Nemám auto, tak jezdím často vlakem - denně do práce a pravidelně za maminkou do Děčína. V mnoha ohledech je pro mne cesta vlakem pohodlnější a príjemnější než tramvají či autobusem. Už jsem si zvykla i na to, že má ranní cesta do práce z Čelákovic do Prahy nikdy netrvá avizovaných 30 min, ale minimálně 40 min. a mnohdy i déle. Jsem optimista a doufám, že bude líp. Při mé poslední návštěvě Děčína jsem nadšeně kvitovala, že na tamním nádraží jsem mohla jízdenku zaplatit platební kartou. Ocenila jsem tedy, že České dráhy jdou s dobou a že i svou čtvrtletní traťovou jízdenku za 1037,- Kč príště jinak platit nebudu. To jsem se ale krutě mýlila! Začátkem dalšího čtvrtletí jsem tedy s důvěrou přistoupila na Hlavním nádraží v Praze k okénku pro vnitrostátní dopravu a upozornila, že budu platit bezhotovostně. Paní se na mě užasle podívala a povídá: "Kartou můžete platit jen mezinárodní spoje". Když jsem se divila, odkázala mě na informace, tam že budou vědět víc. Na informacích mě odkázali s dotazem přímo na okénka se symboly platebních karet, které jsou pouze u mezinárodních pokladen, že tam snad..... Když jsem podotkla, že nejdříve musím vystát frontu, abych se vůbec jen zeptala, odpověděli, že nevědí. Jsou to prostě Informace bez informací. Zařadila jsem se tedy do fronty a trpělivě čekala. U prvního okénka jsem se dozvěděla, že paní nemá potřebnou známku na traťové jízdenky, že ji má kolega vedle u okénka. Odevzdaně jsem kývla a zařadila se do další fronty a pevně věřila, že teď, teď už si traťovku na kartu určitě koupím. Chyba lávky - pán za okénkem mi sdělil, že on může prodávat pouze jízdenky mezinárodní a ne pro vnitrostátní dopravu, že vnitrostátní spoje jsou jen za hotové. Na mou již nevrlou poznámku, že to nemá logiku mi sdělil, ať si vyzvednu peníze v bankomatu a nedělám z toho problém. Nezbylo mi tedy nic jiného, než jeho "rady" uposlechnout a traťovku zaplatit hotově.
Nemyslíte, že je to nejen zarážející, ale i smutné, že v menším měste si jízdenku bez problému na kartu koupíte a na největším nádraží naší republiky běháte od okénka k okénku, abyste nakonec zaplatili hotově? Možná by to zodpovědní pracovníci Hlavního nádrží v Praze měli navrhout jako zlepšovák i ostatním obchodníkům - platební kartu přijímat pouze na zahraniční zboží, domácí ale platit výhradně hotově. Zdena Horská
To je obrana proti "kutilům", kteří by dokázali nahrávat data na kartu sami …
Čili pokud není databáze v POPce aktualizována, tak prostě na kartě může být cokoli, ale pro POPku to neexistuje, nutno tedy nosit "papír".
Kdyby byly POPky vybaveny GPRS vysílačem/přijímačem, mohly by se informace o kartě zjišťovat on-line. ČD svou GSM bránu má, možné by to tedy - alespoň dle mého soudu - bylo. Bohužel však, tak jako vždy, nezavedly ČD In-služby jako komplexní řešení, které by nejen vyžadovalo další slot na kartu v zákazníkově šrajtofli, ale také ulehčilo samotnou kontrolu slevového dokladu...kdo je (ne)překvapen tak jako já?
Otázka:
Rád bych se informoval ohledně změny vozové třídy ze 2. na 1. nebo opačně. Je nutno žádat o novou In-kartu, nebo se dají údaje změnit u stávající karty?
Odpověď:
Nárok na jízdní výhody a na příslušnou vozovou třídu je zapsán elektronicky na kartě. Nárokovost jízdních výhod i změna vozové třídy se tedy dá změnit bez potřeby výroby nové karty. Karta slouží pouze jako nosič dat.
Všimni si prosím "...zapsán elektronicky na kartě..." a "...se tedy dá změnit bez potřeby výroby..."
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.
