Dnes dopoledne jsme se rozloučili na pražském hlavním nádraží s ing. Jaroslavem Kocourkem.
Rozloučení se uskutečnilo na prvním nástupišti. Na deváté koleji stál smutečně vyzdobený Albatros 498.022, lokomotivu jíž Jaroslav Kocourek miloval. Nechyběla při jeho padesátinách na dejvickém nádraží, přijela jej doprovodit i na cestě z níž není návratu.
Se zesnulým se jménem Českých drah a.s. rozloučil předseda představenstva a generální ředitel Českých drah ing. Josef Bazala, za přátele a lokomotivy tak učinil ing. Jiří Sedláček ze ŽOS České Velenice.
Po oficiálním aktu se uskutečnilo rozloučení v rodinném kruhu. V 11.55 se Jaroslav Kocourek vydal na svoji poslední cestu. Souběžně s vozidlem převážejícím ostatky zesnulého odjížděl za stálého smutného pískání i modrý Albatros. I když jeho světla zmizela v ohybu „smíchovského" tunelu a nebylo slyšet ani parní píšťalu, stáli jsme na prvním nástupišti … jako bychom čekali,že se odněkud vynoří usměvavá dobrácká tvář Jardy Kocourka. Místo toho vyjel v tunelu modrý peršing vracející přítomné do smutné reality.
Rozloučení hodné státníka…