..: Zanikají další švýcarské železniční společnosti :..

RhBŠvýcarsko - Pro mnohé české “dopravní odborníky” včetně několika ministrů dopravy, jsou švýcarské železnice vzorem – ale jen z hlediska existence mnoha železničních společností působících na dopravním trhu. Tento trend by se, nejen podle nich, ale i podle teoretiků různých “liberálních” ekonomických institutů měl uplatnit i v Česku. Je patrné, že všichni tito rádoby “železniční odborníci” patrně v životě švýcarské železnice jinak, než z propagačních materiálů nepoznali.

Pomineme–li základní skutečnost, že švýcarské železniční společnosti si na dopravním trhu NEKONKURUJÍ, což je základní rozpor s ideologií prosazovanou “českými odborníky”, tak za posledních 10 let zaniklo z ekonomických důvodů mnoho železničních společností.

Zánik železniční společnosti ve Švýcarsku není ovšem provázen zánikem trati a zastavením provozu. Prakticky jedinou železniční společností, která skutečně ve Švýcarsku ZKRACHOVALA byla společnost Mittelthurgau-Bahn působící v oblasti kantonu Thurgau, resp. Bodamského jezera. Ta od roku 1997 začala expandovat přebíráním některých tratí od spolkových drah SBB, resp. zajišťovala provoz na některých tratích v Německu. Finanční zatížení způsobené zejména investicemi do nových kolejových vozidel však společnost neunesla. 15. prosince 2002 proto společnost vyhlásila z důvodu velkého předlužení (120 milionů Sfr) vyhlásila „bankrot“ a zastavila činnost. Cestující ovšem nic nepoznali, protože provoz okamžitě převzaly spolkové dráhy SBB, takže doprava se na příslušných tratích vůbec nezastavila.

Bylo to možné z řady důvodů. Jednak téměř unifikovaný park kolejových vozidel, shodné provozní předpisy, jednotný tarifní systém, vybavení všech průvodčích a revizorů shodnými přenosnými osobními pokladnami. Místo společnosti MThB dnes působí na dopravním trhu nově založená dceřinná společnost SBB Thurbo, která převzala kolejová vozidla zaniklé MThB.

Zánik ostatních železničních společností byl ve znamení plánovaných a dlouhodobě připravovaných fúzí podložených podrobnými ekonomickými rozbory. Velkou fúzí bylo spojení společností BT a SOB, nástupnickou společností je SOB. V oblasti úzkorozchodných železnic se spojily turisticky atraktivní FO (Furka-Oberalp) se společností BVZ (Brig–Visp–Zermatt) v novou společnost MGB (Matterhorn–Gotthard Bahn).

K 1.1.2005 se sloučila dceřinná společnost SBB–Brünigbahn se společnost LSE (Luzern–Stans– Engelberg) a vznikla nová společnost ZB (Zentralbahn). Všechny fúze mají společný základ.

Na prvním místě je ekonomika, na druhém zlepšení služeb, na třetím lepší jednání s kantony.

Důvody fúzí jsou podobné - běžná provozní spolupráce dosáhla vrcholu. Jednotný tarifní systém, v podstatě shodný vozidlový park, možnost zlepšení využívání vozidel při provozním nasazení, společná údržba, přesněji řečeno převedení údržby do jednoho místa, úspora pracovníků - shrnuto do jednoho slova sloučení se projeví synergetickými efekty, to všechno jsou důvody k fúzi.

Zajímavá fúze proběhla v kantonu Fribourg. Železniční společnost GFM, která v tomto kantonu zajišťovala většinu veřejné linkové (autobusové) dopravy – společnost GFM byla po švýcarské poště největším autobusovým dopravcem – se sloučila s podnikem provozujícím v „kantonálním“ městě Fribourg městskou dopravu. Sloučená dopravní společnost nese název, který používal podnik městské dopravy – Transports publics fribourgeois (TPF). V kantonu Vaud vystupují “z marketinkového hlediska” úzkorozchodné železniční trati vycházející ze stanic Aigle a Bex pod “historickými” názvy původních železničních společností, ve skutečnosti jsou však sdruženy pod jedním provozovatelem. Podobný osud potkal několik železničních trati a lanovek v oblasti Montreaux a Vevey provozovaných “drobnými” společnostmi, které skončily pod “křídly” společnosti MOB.

První července 2006 zmizely ze železniční mapy tři švýcarské železniční společnosti. Prvního ledna 2007 zmizí další. V oblasti kantonů St. Gallen, Appenzell-Ausserhoden a Appenzell-Innerhoden došlo ke sloučení společnosti AB (Appenzeller Bahnen AG) se sídlem v Herisau se společnostmi TB (Trogenerbahn) St. Gallen – Trogen, společností RHB (Rorschach – Heiden Bahn) a společností RhW (Rheineck – Walzenhausen). Tyto společnosti působí od července pod značkou AB. Paradoxem je, že nově připojené společnosti, přesněji řečeno “jejich” tratě netvoří s tratěmi společnosti AB uzavřený celek. Kolejiště společností AB a TB je sice na “místním nádraží” v St. Gallen technicky propojeno, avšak kolejová vozidla společnosti TB nemohou být použita na stávající trati společnosti AB vycházející ze St. Gallen neboť nejsou uzpůsobena k provozu na ozubnicové trati.

Trať “zaniklé” společnosti RHB je normálně rozchodná a ve stanici Rohrschach navazuje na trať po níž jezdí vlaky společností SBB a Thurbo. A konečně trať zaniklé společnost RhW je úzkorozchodná, ozubnicová s jedním elektrickým vozem jezdícím na trase Rheineck - Walzenhausen opět bez možnosti napojení na ostatní trati AB.

A k prvnímu lednu příštího roku dojde ke sloučení dvou “hráčů” na regionálním dopravním trhu. Koncem června bylo rozhodnuto o sloučení společností BLS a RM. Akcionáři společnosti BLS (Bern – Lötschberg – Simplon) souhlasili se sloučením se společnosti RM (Regionalverkehr Mitteland), která zajišťuje regionální dopravu ve “středním Švýcarsku”. Podle švýcarského tisku s fúzí souhlasilo cca 6,2 milionu držitelů akcionářských práv, proti sloučení se vyslovily cca 0,2 miliony držitelů.

O možném sloučení obou společností zajišťujících regionální dopravu se uvažovalo delší dobu. Podle informací v tisku přinese sloučení cca 10 milionů Sfr ročně (v přepočtu cca 190 milionů Kč).

Společnost BLS opustila před několika lety “trh dálkové dopravy” včetně své mateřské trati Bern – Brig. Dálkovou dopravy přenechala spolkovým dráhám SBB (včetně předání příslušných vozidel) a od SBB převzala na řadě tratí regionální dopravu, včetně převzetí vozidel. Společnost BLS převzala od SBB i celé tratě – řečeno terminologií českého zákona o dráhách “provozování dráhy”. Jedná se např. o trať Bern – Langnau – Luzern. V půlhodinovém intervalu na území kantonu Bern jezdí vlaky systému “S–Bahn Bern”, na úseku trati ležícím na území kantonu Luzern provozují vlaky systému “S–Bahn Luzern” SBB. Společnost BLS na této trati zajišťuje v hodinovém intervalu vlaky kategorie “RegionalExpres”, což odpovídá české kategorii “spěšný vlak”.

Na vlacích RE jezdí ucelené soupravy s řídícím vozem, převzaté od SBB. Ačkoli se jedná o vozidla dodaná v letech 1972 - 1975, po rekonstrukci a modernizaci tato souprava nabízí cestujícím nejméně o jeden řád větší pohodlí a komfort než “luxusní” jednotka ČD řady 680 “Pendolino”. Není jistě bez zajímavosti, že tyto “staré” soupravy jezdí v procentním i absolutním vyjádření mnohem více obsazeny než český “luxusní” vlak …

Vozbu zajišťují moderní lokomotivy BLS řady 465 (analogie řady 460 SBB) nebo “staré” lokomotivy řady 420 (ex Re 4/4) rovněž převzaté od SBB v rámci výměny výkonů.

Pokud se jedná o společnost RM, ta vznikla v devadesátých letech minulého století sloučením řady malých železničních společností provozujících regionální dopravu ve “středním Švýcarsku”, zejména v kantonech Bern a Solothurn. Společnost RM rovněž provozuje některé autobusové linky, jimiž vhodně doplňuje železniční spojení.

Rovněž společnost BLS postupně v minulosti pohltila několik drobných železničních společností působících v kantonu Bern.

Čeští “dopravně-ekonomičtí odborníků”, představitele některých krajských samospráv nevyjímaje, požadují rozparcelování Českých drah a.s. na řadu dopravních společností, které si budou vzájemně konkurovat, či dokonce navrhují, aby provozovatelem dráhy a drážní dopravy byl kraj (který to prý bude umět lépe, levněji a k lepší spokojenosti cestujících – v případě autobusové dopravy se cestující po “privatizaci” a rozdrobení systému dočkali pravého opaku), Dopravní odborníci a ekonomové ve Švýcarsku (nezatížení naivními ideologickými politickými floskulemi) kde systém fungován železniční dopravy (kvalitu služeb pomíjím) je na mnohem vyšší technické a organizační úrovni než v Česku, tedy přesněji řečeno než jaké mají podmínky České dráhy prosazují na základě podrobných ekonomických analýz k dosažení snížení nákladů úplný opak, tj. slučování železničních nebo dopravních společností.

Foto: ZHM


Miroslav Zikmund | 4.7.2006 (7:50)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Dopravci

Weitere aus Švýcarsko


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer sersa  mail  
05.07.2006 (0:50)  
xAnri05: Soucasna situace nahrava CD - jde o to ze kraj a stat zastupuji anonymni v podstate nekontrolovatelny urednici, ktery stavi rozpocty jen z pohledu prijem-vydej bez ohledu na nejakou uzitecnost - proste kdyz dostane urednik moznost nekde usetrit nehlede na potrebnost tak setri ale blbe - spis daji prachy na novejsi vybaveni svyho kanclu nez se postarat aby jezdilo opravdu co ma a v nejaky slusny kvalite - takze CD nahodi jakkoliv divnou sumu a urednik kyvne - aspon bude mit na novy kreslo a vlastne vsichni jsou spokojeny, teda az na ty kdo pak maji tim vlakem jezdit...
Registrierter Benutzer xAnri05  mail  
04.07.2006 (23:56)  
yks82: Rad odpovim...
1. CD jsou hlavne levnejsi pro stat a kraje. Je to jasne patre z vyberovych rizeni, ktere v posledni dobe CD vyhraly nebo ktere sly do outu. Samozrejme je to diky dumpingu, ktery je kryt z nakladni prepravy. Ale statu to plne vyhovuje - usetri. Pokud bude jezdit soukroma spolecnost, ceny neudrzi (take je nenabidly ve stejne vysi jako CD, ale mnohem vyssi). Napriklad kraj (ktery objednava regionalni dopravu) bud bude platit vic nebo snizi pocet spoju nebo je nahradi autobusy (lze to temer vsude). Takze strach z konkurence samozrejme mam, i kdyz bych ji rad. Muze vsak znicit osobni prepravu po zeleznici velmi snadno.
2. A co se tyce vyroku o soukromem vlastnictvi na draze: Soukromy prepravce na drahu podle meho soudu patri. Konkurence je vhodna. Nemyslim vsak, ze by mela vzniknout kupa malych spolecnosti, viz me nazory nize. Naprosto ale nesouhlasim s prodejem zeleznicni infrasturktury do soukromych rukou. Duvodu je hodne. Jak uz jsem take psal, prodat koleje do soukromych rukou je proste podle me projev silenstvi (to se snad nikde jeste nestalo :)).
Registrierter Benutzer yks82 
04.07.2006 (22:20)  
ad Anri05:

Já jsem teda toho názoru, že výrok "soukromé vlastnictví je nejlepší metodou k postarání se o něj" zcela rozhodně patří i na dráhu. Je v podstatě univerzální a hodí se takřka pro všechno, dráha tudíž není výjimkou. Privatizace by byla krok správným směrem (bohužel přes ČD a železniční odbory to jen tak neprojde)... nemá smysl víc rozepisovat... určitě se to tady řeší takřka nonstop

"Soukroma spolecnost bud snizi rozsah osobni prepravy nebo zdrazi. Jsem o tom presvedcen." ... tohle přesvědčení bereš kde? Ukaž mi u nás soukromou trať, kde došlo ke snížení osobní přepravy, nebo má jízdné nějak výrazně dražší oproti ČD...
Registrierter Benutzer gp 
04.07.2006 (21:08)  
ad JTB: RailTrans jízdenky ČD neuznává. Jen Libnet.
Registrierter Benutzer xAnri05  mail  
04.07.2006 (20:24)  
JTB: Mozna jenom dodatek. Privatizace dopravce je neco jineho nez privatizace dopravni cesty. Navic je tu jeden nejmenovany faktor, ktery privatizaci CD brani - Ceske drahy jsou, zda se, levne. Pro stat, kraje i cestujici. Soukroma spolecnost bud snizi rozsah osobni prepravy nebo zdrazi. Jsem o tom presvedcen.
Registrierter Benutzer xAnri05  mail  
04.07.2006 (20:19)  
JTB: Jak jsem uz psal, proti soukromemu kapitalu obecne nemam zhola nic. Trvam ovsem na tom, ze privatizace CD formou odprodani jednotlivych casti je znacne neefektivni v mnoha smerech. Navic se duvodne domnivam, ze zeleznice neni vhodny trh pro experimenty typu Anglie, nebot zeleznice neni silnice a nelze ji zprivatizovat - to by mohl udelat jenom silenec. Vase veta: "soukromé vlastnictví je nejlepší metodou k postarání se o něj" na drahu nepatri.
04.07.2006 (18:06)  
Myslím, že jedním z problémů ČD je nepřijetí možnosti spolupráce s ostatními železničními dopravci. Různé jejich publikace se zmiňují například o nově vyjednaných návazných autobusech, ale nikde jsem od nich ještě nečetl o tom, že by vyjednali návazné železniční spoje například se společností Viamont. Oni raději budou propagovat autobusy souběžné s vlaky, než by prezentovali možnost použít služeb dopravce, který se ujal dopravy na tratích, kde to ČD nešlo. Tento přístup mi přijde poněkud zmršený. Jako by měli patent na všechno okolo drážní dopravy. Ano, mají nejdelší zkušenost, ale to zřejmě úplně nestačí.
Registrierter Benutzer Space 
04.07.2006 (18:00)  
JTB: jj, taky pravda :-) Chtěl jsem tím říct, aby to bylo co nejjednodušší a nejtransparentnější pro cestujícího, aby ten neutíkal k busům.
04.07.2006 (17:57)  
Space: I to je možnost, jde především o to vnést do systému prvky zdravé konkurence a hospodárnosti. Jinak třeba RailTrans za Libercem ve svých pojích lístky ČD myslím uznává a naopak, čili není vůbec nereálné si koupit lístek jako dnes a využít služeb tří čtyř dopravců. Oni si to už rozuúčtují...
Registrierter Benutzer Space 
04.07.2006 (17:53)  
A co třeba pro začátek rozdělit vnitřně ČD na menší "samostatně" fungující okruhy; např. Křivoklátské dráhy (tratě 120-část,122,124,125,161-část,162,173,174) a vedle třeba Žatecké dráhy (120-část,123,126,127,160-část,164,165). Samozřejmě by se regiony musely vybrat pečlivě s ohledem na historické vazby, správní členění a na přepravní nároky. Proto by se jejich velikost lišila, dovedu si představit Východočeské dráhy (HK+PU) stejně jako malé Dráhy Tachovska. Podle velikosti (resp. četnosti spojů) by se stanovoval i jejich rozpočet podle předem stanoveného klíče (bez výjimek). Tyto malé dráhy by se proto snažily na sebe přilákat co nejvíce zákazníků, což by je motivovalo ke zlepšování služeb. Záhy by tyto regionální dráhy začaly spolupracovat na tvorbě jízdního řádu (mám na mysli vzájemné návaznosti) a třeba by také vznikly přímé vlaky jedoucí do té které oblasti (napadá mě třeba Ex František Křižík Praha-Bechyně...)
Nikde není psáno, že jsou okruhy neměnné - když do Rakovníka začne od Křivoklátských drah zajíždět Regionova a od Žateckých 810, cestující mohou vyvíjet nátlak, MD by mohlo prověřovat jejich hospodaření, případně okruh změnit (tady je to trochu nedořešené, vím....) Vše pod hlavičkou České dráhy - to aby bylo jízdné všude stejné a aby mohly vzniknout celostátní slevové nabídky. Jízdné by připadalo regionu, ve kterém se uskutečnila ta konkrétní cesta; v případě těch regioexpresů by šlo celé jízdné do cílového regionu (= do toho vlaku...) Nic by nebránilo udělat si vlastní oblastní pasy a další nabídky (něco jako německé Länder-Tickety). No a generální ředitelství by jen objednávalo dálkovou dopravu na přesně stanovených tratích (nebudu je teď vypisovat) v taktovém provozu. Protože by šlo opět o zisk, jízdní řády by bylo provázány s regionálními (ty by se taktové staly velmi brzy).
Co vy na to? Dobrý nápad, špatný nápad? Pokud špatný, proč? Jen prosím nespekulujte nad názvy oblastí...
Mě to přijde jako lepší nápad než pouštět soukromníky na jednotlivé nenavazující tratě (třeba Connex), protože vysvětlujte pak cestujícím, že tato jízdenka tady neplatí a tento doklad také ne; podobně třeba trať 293.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko