Budapešť — Magyar Államvasutak (MÁV) zrekonstruoval jeden ze svých hlavních tahů – stoosmdesátikilometrovou dvojkolejnou elektrifikovanou spojnici Budapešti s maďarsko-rakouskou hranicí. Mezi hlavním městem a Hegyeshalomem je po rekonstrukci dalších 86 km trati uzpůsobeno pro rychlost 160 km/h. Zbyly zde pouze tři „kotvy“: na 80 km/h je nutno zpomalit při průjezdu stanicí Tatabánya, rychlostí 100 km/h je pak nutno jet v mezistaničním úseku Tóvároskert – Tata a při průjezdu stanicí Győr. Proti polovině devadesátých let, kdy pomalých úseků bylo na trati přes 70, se jedná o výrazný posun kupředu. Hlavním cílem projektu bylo snížit cestovní dobu mezi oběma hlavními městy (asi 245 km) ze současných cca 2 hodin 45 minut na zhruba dvě hodiny.

Těžištěm stavebních prací byla kompletní rekonstrukce trati mezi stanicemi Vértesszőlős a Almásfüzitő felső, zbývající část trati byla zbroušena a reprofilována. To vedlo k výraznému snížení hladiny hluku od projíždějících vlaků, snížení provozních nákladů a prodloužení životnosti kolejnic. Na celé trase jsou použity kolejnice UIC 60. Na trati bylo položeno přes 250 nových výhybek, vyměněno téměř 500 stožárů trolejového vedení a instalováno 62 kilometrů nového napájecího vedení. Na trati bylo upraveno 44 železničních přejezdů, které by nyní měly být výrazně bezpečnější. Novinkou při rekonstrukci trati bylo použití dočasných mostů, které dovolovaly rychlost vlaků až 80 km/h. Tím byla umožněna rekonstrukce mostů bez nutnosti vyloučení dopravy a nasazení NAD.

Na pěti hlavních stanicích (Nagyszentjános, Győrszentiván, Öttevény, Kimle a Mosonmagyaróvár), včetně několika dalších menších, byly zřízeny podchody, na mnoha dalších malých stanicích byly postaveny nadchody, aby byl zajištěn bezkolizní přístup cestujících na nástupiště. Nádraží Tata se znovu zaskvělo v původní kráse – budově byla vrácena historická tvář z počátku 20. století. Výraznou přestavbou prošla rovněž pohraniční stanice Hegyeshalom.

Na stožárech podél trati je zavěšen optický kabel pro přenos telekomunikačních dat pro centrální řízení dopravy. Trakční napájecí systém byl rovněž součástí projektu. Transformační stanice 120/25 kV byly přezbrojeny vypínači SF6, kombinovaným měřením a spínači (odpojovače) 25 kV.

Na celé trati na maďarském území byl instalován Evropský vlakový zabezpečovací systém ERMTS / ETCS 1. úrovně. Tendr na úsek mezi Vídní a státní hranicí byl uzavřen v roce 2002, smlouva na implementaci ETCS mezi Budapeští a státní hranicí byla s dodavatelem, společností Thales, podepsána o rok později. První úsek vybavený ETCS byl mezi oběma hlavními městy zprovozněn v roce 2005. Stávající maďarský systém vlakového zabezpečovacího zařízení EVM byl zachován a začleněn do AITrac ETCS prostřednictvím specifického přenosového modulu (STM). Instalace ETCS si vyžádala i úpravu palubních systémů v maďarských lokomotivách řady V63, které jsou uzpůsobeny pro rychlost 160 km/h a budou na trati nasazovány. Součásti dodávky tedy bylo i 17 palubních jednotek.

Finanční prostředky byly poskytnuty jednak ze strukturálních fondů Evropské unie, jednak si MÁV vzal úvěr u německé banky. Z projektu byly vyloučeny ty úseky, kde byla provedena zlepšení v minulosti a byla financována z jiných projektů. Tyto úseky budou řešeny zcela samostatně.

MÁV nasadí na modernizovanou trať vozy UIC 70 typ Z2, dodané od Deutsche Waggonbau v roce 1995. V mezinárodním provozu bude 18 dvousystémových lokomotiv řady 1116 a tím pádem nebude nutno na změně systému měnit hnací vozidla.

MÁV plánuje zrychlení dopravy i na dalších dvou tazích: Budapešť – Cegléd – Szolnok – Lőkösháza (rumunská hranice) a Zalalövő – Zalaegerszeg – Boba (směr Slovinsko). Kromě mezinárodních spojení dálkových je snaha zavést pravidelnou dopravu na regionálních přeshraničních spojích: Békéscsaba – Arad – Temešvár, Püspökladány – Oradea – Cluj-Napoca a Szeged – Békéscsaba – Kötegyán – Salonta – Oradea. Rovněž maďarská strana jedná o obnovení zrušeného spojení na dalších třech tratích: Debrecen – Nagykereki - Oradea, Gyoma – Vésztő - Körösnagyharsány - Cheresig - Oradea a Mátészalka – Csenger - Satu Mare.

Zdroje: Railway People, Railway PRO, Railway Technology, Thales, Wikimedia Commons [1], [2]