:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Miroslav Zikmund":
| Zdroj | Komentář | Datum |
|---|---|---|
| Zpráva 7514 | "Zavedení třetí třídy řeší klíčový problém, jak si poradit s nepopulární otázkou zvýšení jízdného, abychom se nedostali do rozporu se zákonem. Zatímco jízdné v první a druhé třídě má stanovenu horní hranici, třetí třída není regulována ..., se čtvrtou třídou počítáme také a na kuřáky bude čekat pátá třída." Poté z něj vylezlo jako z chlupaté deky : "Ano, vzorem nám byla společnost JHMD a.s, která před lety problém regulovaného jízdného řešila podobně. V "soukromnících" nalézáme tvůrčí inspiraci." Tuto "přísně utajovanou" skutečnost sdělil zástupce tiskového mluvčího Kuba Kubikula, poté, co mu rozvázalo jazyk větší množství vysoce kvalitního tekutého ovoce pocházejícího z valašských kotárů ... v dnešním R 626, v němž cestoval s bodrými strojvůdci z provozní jednotky Valašské Meziříčí, kteří se rozhodli oslavit vstup do roku 2010 u pragocentristů... "V páté třídě bude činit jízdné pětinásobek "regulovaného" jízdného první třídy", zahuhlal pan zástupce těsně před tím než při vjezdu do Olomouce hl.n. upadl do spánku spravedlivých ... | 31.12.09 - 20:10 |
| Zpráva 7524 | Pro upřesnění - citace zákona 266/1994 Sb. : § 2 Základní pojmy (1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. (2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování. (3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. (4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen "dopravce") a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů. 1a) | 27.12.09 - 20:26 |
| Zpráva 7496 | Protažení R do FL bylo poněkud drahým špásem. Obrat soupravy 1.45 hodiny, po kterou byl placen strojvedoucí, při 6 párech vlaků jsou to 2 zaměstnanci, podobně u vlakové čety 1/1, pokud tam neměla přerušení, ale to se dá vždycky nějak ošulit ... , takže celková úspora může činit až 6 zaměstnanců, na osobních nákladech úspora kolem 2 milionů korun za rok. | 10.12.09 - 21:28 |
| Zpráva 7488 | M : a není to jedno ? Je zapsána v čekém obchodním rejstříku, zaměstnává lidi v Česku, ti lidé platí v Česku daně, které jsou příjmem českých rozpočtů. Pakliže akcie vlastní někdo na Bahamách, Kajmanských ostrovech nebo ve vzdálené galaxii, to je mi lhostejné. Řekl bych, že objem daně, které odvede firma jako daň ze zisku je míň než daní, které odvedou její zaměstnanci. Pokud někoho (stát) mrzí, že akcionáři vyváží zisk ve formě dividend mimo Česko, tak ať si někdo (stát) ty výnosné akcie koupí... Jan Šlezingr : děkuji za zajímavé povidání. Obecně to známé není, asi proto, že většina občanů nemá potřebu šmírovat, kdo co vlastní nebo možná vlastní. Stejně s tím nic neudělá. | 06.12.09 - 12:29 |
| Zpráva 7468 | Policejní vyšetřování přineslo první výsledky Úsilí policie pátrající po viníkovi propadu nadloží tunelu v Mostech u Jablunkova přineslo první výsledky. Šetřením bylo zjištěno, že odpovědnost za zajištění nadloží nese firma Mráz s.r.o., česká pobočka nadnárodní společnosti Russkij Moroz. Jednatel společnosti, odpovědný stavbyvedoucí Moroz Morozovič Morozov, však při cestě do Česka ze sídla společnosti v Jakutsku musel cestovat oklikou přes Ukrajinu, protože na území Běloruska mu president Lukašenko vstup zakázal, jelikož v Bělorusku je považován za nepřítele státu. Na Ukrajině se ovšem nakazil virem prasečí chřipky a byl hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Z tohoto důvodu se nedostal ve stanoveném termínu na staveniště a nemohl zajistit nadloží dohodnutým způsobem. Firmu Subterra sice telegraficky informoval, avšak tento způsob komunikace byl již v Česku zrušen, takže zprávu nebylo možno doručit. | 22.11.09 - 21:53 |
| Zpráva 7373 | Cenzura se opakuje. Maže se už i předchozí upozornění na mazání. | 19.09.09 - 19:56 |
| Zpráva 7373 | Koukám, že tu někdo provádí cenzuru a maže názory nesouhlasící s jinými. | 17.09.09 - 16:30 |
| Zpráva 7373 | Zdeněk Šindlauer : promiňte, ale to co píšete je nesmysl. Vy jste někdy řídil bardotku nebo brejlovce ? Já jsem jako študák "uměl" všech šest přerovských brejlovců, které jezdily v tehdejší turnusové skupině 01T (42,43,46,47,60,61) a později leťácké 101 & 117. Na podzim 1973 ještě v Přerově zaskakovaly olomoucké bardotky, protože s brejlovci byly problémy a záloha celkem žádná (v TS 02T byly 44,45,62,63), když se musela nějaká odstavit, tak zbývala nějaká 475.1. nebo v létě T679.1. Proto taky v JŘ 73/74 byly ještě parní jízdní doby, takže se s brejlovcem nebo barčou dalo při zpoždění zkrátit kolem 15 minut. Ve srovnání s bardotkou, jejíž šestiválec se dostává do otáček podstatně rychleji než u dvanáctiválec u brejlovce, byl prvotní rozjezd bardotky rychlejší než brejlovce (když se k mašině chováte surově a natočíte řídící kontroler z 0. (volnoběh) rovnou na 8. stupeň, šestiválec takové ošklivé zacházení poměrně rychle zchroustá, ale dvanáctiválec se škaredě "dusí", čili musíte jízdní stupně řadit citlivě). U těžšího vlaku nebo na stoupání po ujetí odpovídající vzdálenosti pochopitelně začal brejlovec vítězit (například zkrácení jízdních dob na trati 240 po nasazení brejlovců místo bardotek). U zastávkového osobního vlaku na trati 330, kde nejdelší vzdálenost je mezi stanicemi Bzenec přívoz (tehdy ještě Strážnice přívoz) a Rohatec 8 kilometrů (tedy srovnatelně jako Břeclav - Hrušky zastávka) se mi nikdy s osmivozovou soupravou Da (D) + 7 Bai (Bh/Bt) o hmotnost kolem 350 tun, zpravidla nepovedlo jet více jak 85 km/h. Ona každá mašina byla výkonově jiná. Některé měly výkon spalovacího motoru nastaven na větší výkon než 1325 kW (1800 HP). A to jsem se s tím rozjezdem nijak moc nepáral. Jízdní doba byla podle jízdního řádu z roku 1975 byla 7 minut, pro Os 4200/4214 Břeclav - Hrušky zastávka 8 minut (nezastavoval v Hruškách). Vaše představa, že by se brejlovec dokázal jet mezi Břeclaví a Hodonínem rychlostí větší než 100 km/h je z kategorie sci-fi. To by si žádný (nejen) z přerovských fírů nikdy nedovolil. Brejlovec, jakož i bardotka jsou schopny jet na vododorovné trati rychlostí větší než 100 km/h, při technickobezpečností zkoušce musí být dosaženo rychlosti o 10 % vyšší než je konstrukční rychlost (tedy 110 km/h). Úvaha, že by vlak projel úsek Břeclav - Hrušky zastávka (8 km) letmo jen za 7 minut by znamenala, že zbylý úsek (12 km), včetně dodržení osmdesátky v MNV by vlak musel projet za 8,5 minuty ... Jízdní doba R 832 (Bratislava - Bohumín) byla v roce 1975 20 minut. Ten osmdesátkový oblouk v MNV byl až do modernizace koridoru, další zrada byl devadesátkový oblouk v Otrokovicích u Moravanu a pak esíčko v Napajedlích. U Fatry šedesátka, na opačném zhlaví osmdesátka. Taky historie. | 13.09.09 - 18:12 |
| Zpráva 7193 | Při "nadbytku" modrých lokomotiv bych byl poněkud opatrný s lok řady 362. Náklady na přepravu bude zřejmě hradit majitel nebo spíše výrobce vozidla. ČD si na tom samozřejmě marketinkově přihřejí polívčičku - a hlavně skásnou cestující, aby bylo na různé zbytečnosti ... místenka má nepochybně jen regulační charakter, aby se ve vlaku nestálo ... | 11.06.09 - 18:28 |
| Zpráva 7164 | Syn :Znáte to tady u nás vůbec pane Zikmund? Co tím jako müslíte ? Jak vypadají stanice a zastávky, kolik cestujících jezdí konkrétními vlaky apod. ? Skutečně to müslím tak, jako jste to uvedl ve druhé větě. Krátký vlak je "krátký" co do délky a tedy hmotnosti soupravy, takže má rychlý rozjezd. Ono je třeba taky müslet na to, co s těmi vlaky (soupravami) dál, když přijedou na HLN. Buď budou pendlovat jen mezi HLN a Židlochovicemi nebo mohu být protaženy do Krpole / Kuřimi / Adamova. Vliv na organizaci dopravy může ovlivnit i elektrifikace trati směr Jihlava, takže krátká "uvraťová" souprava může z oběhových důvodů jezdit do Střelic ... Záleží na intervalu "židlochovických vlaků" při 30 minutovém intervalu a odhadované jízdní době 20 minut by se vlaky měly křižovat někde kolem Vojkovic. V dopravní sedle, večer, ranní víkendy apod ... by stačilo, aby jezdil vlak jen do / z Hrušovan na přestup, případně tam jezdila nějaká Regionova ... zajišťující dopravu na zastávkovník ... (a zase lze začít diskusi o tom, že ČD chybí vhodný typ elektrického vozu ... ) | 30.05.09 - 13:23 |