Snad každý kluk toužil být strojvedoucím, nebo výpravčím a ani se nemusel moc zajímat o železnici. S vývojem výpočetní techniky se podařilo leckterý klukovský sen převést v realitu, byť jen virtuální. Seriál článků, jehož úvod právě čtete, by měl přinést základní informace o železničních simulátorech strojvedoucího a výpravčího. Zabývat se bude především právě simulátorem s nejširší hráčskou a fanouškovskou základnou – Microsoft Train Simulator, známý také pod zkratkou MSTS. V úvodu seriálu se ale podíváme i na ostatní hry a simulátory. V tomto díle konkrétně na simulátory řízení vlakové dopravy.
Transport Tycoon a spol.
Začneme ani ne tak simulátorem, jako spíše strategií. Transport Tycoon je milníkem nejen počítačových her s železniční tématikou, ale strategických her vůbec. Dnes již pradědeček mezi hrami, který spatřil světlo světa 1994 a hráči jej ještě spouštěli v DOSu na starých „čtyřiosmšestkách“. Po Transport Tycoonu (TT) vyšla jeho rozšířená verze Transport Tycoon Deluxe (TTD). Budovatelská strategie, ve které jde, jak název napovídá, o transport zboží, surovin a cestujících dopravními klasickými prostředky po silnici a vodě, ve vzduchu a na železnici. Co je na této stařičké hře, nad kterou by nejmladší generace hráčů počítačových her ohrnula nos zajímavého? Kromě toho, že si v době kdy vyšla, získala mnoho hráčů má stále početnou komunitu příznivců a někteří z nich se i nadále podíleli na vývoji. V roce 1999 vyšel patch pro TTD, nazvaný jednoduše TTDPatch, který hru ovšem výrazně vylepšil. Upravil rozlišení tak, aby bylo možné nastavit větší než původní 640x480 pixelů a kromě dalších stavebních a herních možností šlo TTD s patchem spustit také na Windows 2000 a Windows XP. Opravdovou změnu znamenal open source OpenTTD (OTTD), který nejen že umožnil hraní téměř na všech operačních systémech (kromě Windows také na Linuxu, nebo na Mac OS X a dalších) ale konečně přišel i multiplayer a další řada nových možností ve hře, jako jsou třeba tramvaje, zdymadla, rozšířené možnosti návěstidel nebo nové možnosti staveb zastávek. Díky vývoji OTTD hra zůstala živá a vznikl také balíček české grafiky, který obsahuje velkou řadu českých a československých silničních a kolejových vozidel, letadel a nechybí ani české budovy stanic či zastávek. Nejnovější verze nese označení 1.4.0-beta1 a obsahuje již například stahování grafik, umělých inteligencí protihráčů atd. v herním rozhraní. V současnosti existuje také český herní server, na kterém si hráči můžou OTTD zahrát, vznikla také modifikace TT hry na mobil a za zmínku také jistě stojí online verze hry, kterou si hráči mohou zahrát v internetovém prohlížeči.
Softikon
Nejstarší ze simulátorů řízení železniční dopravy se u nás zrodily pod značkou Softikon v produkci Jana Konrada již v roce 1996, na internetu se objevily ale až 2 roky poté a podle slov se setkaly s nečekaným úspěchem. První z nich, Gordikon, byl simulací řízení stanice Bohumín z JOP. Starší veze byla hratelná také v systému DOS. Dalším počinem je Multikon z roku 2001, opět se jedná o JOP, ve kterém je řízena fiktivní 113 kilometrů dlouhá dvoukolejná trať se 14 stanicemi a dvěma odbočkami. Podobný je Multi-1, opět se jedná o dvoukolejnou fiktivní trať, až další simulátor Multi–2 přinesl reálnou trať a to jednokolejný úsek mezi stanicemi Plzeň a Cheb, trať po modernizaci pak nabídla verze Multi-2N. Řízení vícekolejné trati s autoblokem Velim – Praha-Běchovice přinesl Multi-3. Řízení železničního uzlu Brno s GVD 2004/2005 umožnil Multi-4. Dalším simulátorem je Multi-5, ve kterém se řídí další velký uzel – Ústí nad Labem. V Multi-6B se dostane hráči do rukou úsek Liběchov až Lysá nad Labem a v posledním simulátoru Multi-6C pak úsek Lysá n. L. až Kolín. Od roku 2008 můžeme tyto simulátory spustit i na operačních systémech Windows. I přesto, že se jedná o poměrně starý simulátor, dávno překonaný jinými, nejen po grafické stránce, ale také s lepší simulací dynamikou jízdy vlaků, má i dnes své příznivce, kteří si tento simulátor vytvořený „amatérem“ bez programátorského vzdělání v době, kdy nebylo ještě běžné mít doma počítač ještě rádi zahrají.
Brnosim
Podobným simulátorem je Brnosim, který poprvé vyšel v roce 2003. Opět se jedná o ovládání stanice, v tomto případě o řízení celého uzlu Brno. Oproti simulátoru z řady Softikon je rozšířen o další části uzlu a disponuje lepší grafikou. Řídit nejvytíženější osobní nádraží už není tak snadné jako ovládat dálkově dvoukolejnou trať s několika stanicemi. V tomto simulátoru má hráč na starosti nákladní nádraží Brno Maloměřice, kde musí obsloužit všechny nákladní vlaky, tzn. vyměnit lokomotivy, připojit přípřežní nebo postrkovou lokomotivu a do toho zajistit provoz na trati. Když se k tomu přičte obsluha osobních vlaků ve stanici Brno Hlavní nádraží, kde ve špičce odjíždí dva vlaky stejným směrem, k tomu připravovat soupravy dalších vlaků, posunovat, „uklízet“ soupravy končících vlaků na odstavné nádraží a lokomotivy do DKV, začíná to být opravdu „frmol“. Brnosim podporuje GVD, na kterém jsou zobrazeny vlaky podle aktuálního času v simulátoru. Poslední verze vyšla v roce 2008, v příštích verzích by mohly být poruchy zabezpečovacího zařízení, mimořádné situace a bodování. Kdy to ale bude, to záleží na samotném vývojáři Koudym a na jeho čase, jelikož Brnosim je taktéž freeware.
Staničář
Staničář je další simulace JOP DOZ. Jeho vývoj je v současné době pozastaven a simulátor nemá dokonce už ani své vlastní webovské stránky. Přesto stále existuje komunita hráčů, která v editoru vytváří nové stanice a GVD do hry a je stále populární také díky možnosti hry více hráčů. Na rozdíl od „Multi“ simulací a Brnosimu, Staničář není simulací jen jedné stanice, ale programem, do kterého lze, jak již bylo naznačeno výše, vytvořit či stáhnout další stanice. A stanic ke stažení je opravdu mnoho, stanice pražského uzlu a 2. koridoru, Děčín nebo České Budějovice a okolí.
Erwes
Za zmínku také jistě stojí simulátory výpravčího od týmu Erwes. Tento tým byl založen v roce 2005, předtím ale již tvořil Michal Hanzlík, v roce 2001 začal s programováním na střední škole a pro sebe vytvořil simulátory ŽST Děčín a Průvodčí. Dalším jeho počinem byl simulátor RWS Jedlová, který byl simulátor obsluhy elektromechanického zabezpečovacího zařízení. V roce 2002 uvolnil simulátory ke stažení na svých stránkách, a protože se simulátory setkaly s úspěchem, rozhodl se autor pokračovat v tvorbě a tak vznikl první zpoplatněný simulátor v plné verzi – Jedlová 2, ten je nyní k dispozici zdarma od 10. výročí vydání. S verzí Jedlové 2.5 vznikl již zmíněný tým Erwes, který na začátku sloužil jen pro vyřizování objednávek, později ale pomohl ke zlehčení tvorby simulátorů Erwes ŽST Jedlová a Erwes ŽST Benešov. Postupem času předal Michal Hanzlík týmu Erwes tvorbu dalšího simulátoru ŽST Kamenice a od roku 2007 pracuje již nezávisle. Nyní se Michal Hanzlík věnuje především programování internetových stránek a chvíli ze svého času věnuje nástupcům Jedlové a Benešova, Erwes pracuje na vydání ŽST Kamenice a "retroverze" RWS Jedlové. RWS Děčín, který jako jediný ze simulátorů Erwes, potažmo Michala Hanzlíka nabízí řízení stanice na zabezpečovacím zařízení typu TEST, který vyšel již v roce 2005, ale pouze jako beta verze, jinak se v simulátorech jedná o elektromechanická zabezpečovací zařízení.
MSTS neznám (pouze vím, že existuje) a nevím, jestli vaše připomínka o nemožnosti simulace je konkrétně k MSTS nebo obecná k počítačové simulaci.
Obecně samozřejmě brzda simulovat lze, a to tak, že velmi přesně. Běhala třeba v simulaci vozidel na ZX Spectru (pro mladší: to je v podstatě kuličkový počítadlo, ke kterýmu je připojená čb televize a klávesnice.)
Ono, priznejte si... která lokomotiva se chová přesně podle vzorce: "F=P/v"?
A přiznejte si, jak moc se ta reálná mašina od tohoto vztahu liší a hlavně, jak se to projeví na konkrétní jízdě - vy si jasně uvědomujete, že byste v tomto okamžiku měl jet jenom 95 a ne 100, jak spočítal ten zjednodušený model? A jak tam zanášíte ostatní náhodné vlivy, vítr, adhezi, proměnné trolejové napětí, technický stav lokomotivy a vlaku,...
Ano... fyzika v MsTS... Kdysi jsem si soukromě přeladil veškeré lokomotivy v MsTS. Fyzice MsTS rozumím také. Vadí mi třeba nastavení brzd (ty realistické nejsou ani náhodou), kdy ty nasimulovat reálně nejdou. Vadí mi nemožnost simulace elektropneumatické brzdy. V Trainz jsem si nasimuloval Metráckou ARS a pracuju na ETCS L2. Australský Automatic-Train-Stop. Pracuju na AVV. Skripty běží na 2009 rychle a pohodlně. Nijak moc mi hru nezatěžují a běhají bez problémů.
Trainz měl zoufalou fyziku. Vlastně defaultní vozidla v MsTS nemají zrovna dvakrát dobrou fyziku dodnes, ale to defaulty v MsTS taky nemají. Skriptama je ale možné tam dát i docela reálnou trakční charakteristiku. Ono, priznejte si... která lokomotiva se chová přesně podle vzorce: "F=P/v"? Myslím, že žádná. Tohle dneska už v Trainzech jde.
Neříkám, že MsTS bylo špatné. Říkám, že je překonané ve všech ohledech s výjimkou jednoho - podpory české komunity železničních fanoušků. A tak se mi na české, 150km dlouhé elektrické trati, která se rozrůstá tempem 2km za den (teď o vánocích) prohání lokomotivy, jako 2te10, ČS4, ČS7, VL10... Češi nic na takové úrovni, aby 3D kabina měla čitelné i popisky jednotlivých tlačítek, ba i cejchovací značky na manometrech... nemá...
Při vývoji vlastní návěstní soustavy pro TS2009 jsem vyšel ze skriptu od autora P. Štelera. Ponechal komunikace mezi návěstidly, a postavil na ní vlastní návěstní logiku. Trošku mi ještě hapruje nedostatečná zábrzdná vzdálenost mezi prvním a třetím návěstidlem (tabulka B4 v TNŽ 34 2620) a trošinku mě zlobí i přenos červené ve stanici s nedostatečnou zábrdnou vzdáleností, jinak všechno běhá dobře. :-)
Naopak v dobe keď som Trainz poznal mal fyzikálny model renoncy, ktoré nevedeli odstrániť ani skripty, skripty boli ťažkopádne a hra trpela neuveriteľným množstvom race conditions a iných chýb, ktoré sa prejavovali práve pri skriptovaní, takže v zásade nebolo možné vôbec reálne riešiť čs. návestnú sústavu. Ale na rozdiel od MsTS sa toto vyvíjalo, takže už je to možno ďalej.
A tem, kteri nevi, jak vypadalo TT na PlayStation, doporucuji toto video:) http://www.youtube.com/watch?v=668-USF1uZ8
Trainz. Jezdím Trainz 2009. Používám zejména ruské lokomotivy ze stránek www.trainzup.com. Lokomotivy jako m62, 2M62, 2te10v, 2te10m, 2te10u, 2te116, ČS4, ČS7, ČS8 i VL10 jsou prostě geniální. Mašiny se při startu nachází ve stavu cold&dark a musí se zprovoznit... To sice trvá "jen" cca 2-4 minut (nerealisticky rychlé foukání brzdy (10-15s)). Vozy taky luxusní. A hlavně. Všechny lokomotivy jsou těžce skriptované, s plně funkčním LVZ ALSN (vyjma m62 a 2te116 a strojů ČS4 první série)(zato ČS4t mají funkční KLUB)... Hlavní výhoda skriptů je přesné chování, včetně fyziky (trakční charakteristika, brzdy atd) i ovládání lokomotivy (5ti polohový rajčák ála 242, či 230)... Plně funkční všechny ovladače a závislosti spínačů v kabině atd...
Návěstidla si do hry dělám sám, neboť ty od Autora StelerP jsou již zastaralá a odpovídají době vzniku. Například nedobře řeší nedostatečné zábrzdné vzdálenosti i možnosti, kdy od jednoho návěstidla vedou VC s dostatečnou i nedostatečnou záb. vzd. (profesionální deformace projektanta zab.zař.). Taktéž modely odpovídají roku 2005, ale dnešní počítače jsou schopny zvládnou daleko lepší modely. (navíc, SSSR návěsidla nejsou sssr, ale AŽD65 :-D)
MsTS jsem před delší dobou odinstaloval. Osobně si vážím velkých hráčů v české komunitě ohledně této hry... ano, hry. Trainz jde skriptama vylepšit k realističnosti simulátoru. MsTS zůstává jen hrou... Je mi líto, že díky lpění na tento zastaralý, fyzikálně nekorekní (Trainz jde skriptama doladit do absolutní přesnosti, MsTS skripty nezná) a s nerozšiřitelnou logikou (nejde naprogramovat specifická funkce, atp) čeští hráči přicházejí o kvalitní obsah do simulátorů Trainz 2009/2010/2012, či Train Simulator 2012/2013/2014. Mým názorem je, že MsTS mělo již několik let nebýt žádným mainstreamem.
Gordikon a Multikon. Několik věcí mi na něm vadí. Třeba závěrné úseky jsou poloviční, než ve skutečnosti atd. (Na trati Poříčany - Velim jsou nyní dokonce tři oddíly dlouhé). Také třeba nesimulování jízdní dynamiky, či občasné nesoulady se skutečnými závěrovými tabulkami a tabulkami návěštění. A taky nemožnost simulování jednosměrného autobloku alespoň formou autohradla při jízdě proti srsti. Uvedené náměty jsem s autorem diskutoval a někdy v budoucnu třeba budou :-) I tak jsou Mulikony asi to nejlepší, co tu je :-)
S pozdravem DSŠ-12S
EDIT: Drobná chybka v článku, poslední z řady Multikonů je 6B, nikoliv 6C
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.